Sametime Proxy Server slouží mimo jiné jako webové rozhraní k chatovacím službám. Proxy server sám o sobě nemá pod sebou žádnou složitou logiku, jednoduše slouží jako prostředník mezi prohlížečem uživatele a Community serverem (který běží nad Dominem).

Při konfiguraci Proxy serveru (když děláte jeho deployment plan v ST System Consoli) potřebujete zadat jediné klíčové nastavení: adresu Community serveru, ke kterému se má připojovat. Pokud instalujete Sametime 8.5.x do nového nebo odděleného prostředí, je situace snadná: máte jedno Domino, na něm jeden nový Community Server a jeden nový Proxy server. Proxy se připojí ke Community a lidi mohou chatovat přes lehkého webového klienta.

Co když je ale infrastruktura komplikovanější? Co když mám v notesové doméně jiné, už existující Community servery — nejčastěji to bývají servery Sametime starších verzí, třeba 7.0 nebo 8.0, které nyní fungují jako hlavní servery. A k nim si přidám nový Community Server 8.5.2, který nyní testuji a poté nahradí stávající server.

Proxy Server funguje tak, že při spuštění (WAS server STProxyServer) se připojí ke Community serveru, se kterým byl nakonfigurován, otevře names.nsf v Dominu a stáhne si info nejen o tom „jeho“ Community serveru, ale projde i ostatní serverové dokumenty a dívá se, který z nich má zaškrtnuto políčko Is this a Sametime server? Je to proto, že kvůli vysoké dostupnosti můžete mít dva a více Community serverů, které se navzájem zastupují v případě výpadku. Proxy server chce tedy vědět o každém z nich.

Pokud je toto váš případ (více Community serverů máte záměrně kvůli vysoké dostupnosti), pak nemusíte číst dál. Pokud se na vás hodí spíše případ popsaný dříve (mám sice dva Community servery, ale jsou různých verzí, jeden je ostrý a jeden testovací, nechci je nyní míchat), tak máte možnost Proxy serveru říct, na které Community servery může přistupovat a na které ne.

Protože pro každý Community server musíte nastavit důvěru (trust), které servery (IP adresy) k němu mohou přistupovat a využívat jeho služby, dostanete se do situace, kdy jste trust pro Proxy servery udělali jen pro nový Community server a pro ten starý ne. Proxy server ale zkusí přistoupit na oba a v logu se objeví podobná hlášení:

00000022 STConfigurati I com.ibm.rtc.stproxy.server.config.STConfigurationReader Community Server:  groupPath: \SametimeCommunity\Cluster\Servers\CN=OldChat/O=Space\oldchat.space.cz\oldchat.space.cz
serverFQDN: oldchat.space.cz
cluster: CN=OldChat/O=Space
serverURL: 192.168.50.13

0000001d ServerLogin   W com.ibm.rtc.stproxy.cluster.ServerLogin loggedOut CLFRX0011W: Unable to log in to the Sametime community server CN=OldChat/O=Space. Error message is 80000207

OldChat/Space je právě ten váš starý server, ke kterému nechcete, aby se Proxy připojoval.

Řešení

Rozhodnul jsem se to vyřešit, protože je zbytečné, aby jeden server kontaktoval druhý, když vím, že jej ten druhý vždy odmítne. Našel jsem dvě možnosti:

Vymazání příznaku Sametime serveru

Řešení spočívá v jednoduchém nastavení příznaku Is this a Sametime server? v dokumentu pro server na NO, ke kterému se nechceme připojovat. Dá se to udělat tehdy, když se jedná o nějaký pozůstatek a na Dominu již Sametime neběží.

Nastavení povolených serverů

V tomto případě řekneme Proxy serveru, ke kterým Community serverům se může připojovat. Dělá se to přes webové rozhraní ST System Console, v levém menu vybrat Sametime System Console – Sametime Servers – Sametime Proxy Servers. Napravo potom políčko List of Sametime Community Server cluster names.

Pozor. Jména serverů uvádějte do tohoto políčka v kanonickém formátu, tedy s CN=, O=. Když to uděláte bez toho, tak Proxy server nebude dělat discovery serverů, půjde na ty zadané, ale protože nebudou zadané správně, tak se nikam nepřipojí. A v logu uvidíte:

00000022 ClusterManage E com.ibm.rtc.stproxy.cluster.ClusterManager configurationRead CLFRX0009E: There is no Sametime community Server available.

Kdybyste se chtěli podívat, jestli jsou vaše změny uloženy správně, prohledejte adresáře ve struktuře WAS a najděte soubor stproxyconfig.xml.